Kouzlo zpětné vazby

Kouzlo zpětné vazby tkví ve vašem OBRAZE. Je to obraz, který vidí ten druhý. Sám sobě feedback člověk dát neumí - nejblíž tomu je sebereflexe.

Každý z nás se nějak vidí, nějak vnímá. A více čí méně si myslíme, že nás stejně vidí a vnímá
i naše okolí.

Tato premisa neplatí...

Představte si člověka, o kterém jste se sami pro sebe vyjádřili třeba takto... "To je blázen" nebo "To je blbec" apod.

Myslíte si, že ten člověk sám sebe vnímá jako blázna nebo blbce?
A opačně... Kolik lidí už si něco podobného pomyslelo o vás? Pokud vám nedali zpětnou vazbu, tak nevíte... A pochybuji, že se vnímáte jako blázen nebo blbec.

Zpětná vazba je úžasný nástroj. Je však třeba jí poskytovat správně. Jinak je to spíš zbraň, která může velmi ublížit, a to oběma stranám...

Zpětnou vazbou sdělujeme svoje pocity a názory na druhé. Každý z nás je jinak kalibrován na určování toho, co je dobře a co je špatně. Co se nám jeví negativně dnes, může se zítra jevit naprosto pozitivně... Tím pádem není nutné utvrzovat toho, komu zpětnou vazbu dáváte, že je něco špatně nebo dobře. Stačí říct, co se vám líbí a co naopak ne.

Pár tipů, jak poskytnout zpětnou vazbu správně...

• Vždy se zeptejte, jestli chce druhá strana zpětnou vazbu slyšet. Toto je 90% úspěchu!
• Popisujte chování, nikoliv osobnost. Neříkejte "...jsi nezodpovědný ingnorant..." Říkejte "...podle mě se chováš nezodpovědně a mám dojem, že mě ignoruješ".
• Začínejte slovy "...podle mě, podle mého názoru, vnímám to tak, že..." apod.
• Uvádějte konkrétní případy a situace.
• Nepoužívejte generalismy - nikdy, vždycky, všude, nikdo, pořád, všechno apod.
• Nemíchejte do zpětné vazby vaše doporučení a rady.
• Zajistěte pro příjemce zpětné vazby bezpečné prostředí.
• Nesuďte a nedělejte si domněnky, proč se tak dotyčný choval...

Na začátku článku jsem uvedl, že sám sobě zpětnou vazbu člověk dát neumí...
Došlo mi však, že existuje jeden moment, kdy to de-facto jde. Nebo kdy se to maximálně blíží...

Tím momentem je koučovací proces. Kouč mapuje vámi zvolenou oblast, o níž se bavíte.

Mapuje ji dotazy ze všech stran, ptá se do hloubky a vy postupně začínáte vidět obraz sebe sama, který vám zůstával skrytý. Někdy to není hezký obrázek, alespoň na první pohled.

Uvědomíte si, že jste třeba někomu ublížili nebo dokonce dlouhodobě ubližovali, aniž byste si toho byli vědomi. Nebo že jste se chovali jako blázen či blbec.

Takový obraz sebe sama si většina z nás nechce přiznat. Přináší to totiž pocit viny a výčitky, což bolí.

A my si nechceme působit bolest...

Začneme si tak nalhávat, že ten druhý, ten co nám dává zpětnou vazbu, se plete. V případě koučovacího procesu, kdy si obraz o sobě začínáte vytvářet sami, není sebenalhávání na místě.

Kouč vám totiž pomůže se přijmout takové, jací jste. Tedy i takové, co třeba někomu ubližovali.

Okamžikem přijetí sebe sama i s chybami začíná báječná cesta..., ale o tom bude jiný článek.

Shrňme si to...
Správně podaná zpětná vazba je úžasný nástroj na upřímné a autentické mezilidské vztahy.
Kouzlem zpětné vazby je váš obraz očima druhých.
Sami sobě jsme schopní vyjádřit zpětnou vazbu s pomocí kouče.

Přeji vám odvahu se přijmout i s vašimi chybami a životními omyly.