Osobní rozvoj zaměstnanců
OSOBNÍ ROZVOJ zaměstnanců je pro firmu KLÍČEM K VÝSLEDKŮM.
Jsme lidé, stejný živočišný druh a máme společné životní potřeby. Každý z nás v určité chvíli zápolí se svými pochybnostmi, strachy, úzkostí nebo nejistotou. Tím, že věnujeme pozornost naplňování našich potřeb, nezbývá nám jí tolik pro samotnou práci. Může jít až o desítky procent naší produktivity.
Ve zkratce - osobní rozvoj zvyšuje výkonnost. Má tedy cenu…? Dává to jednoznačně smysl.
Základní životní potřeby člověka popsal a graficky vyjádřil ve známé pyramidě americký psycholog Abraham Maslow.
Bezpečí a jistota je hned na druhém stupínku našich potřeb, hned nad fyziologickými. Tedy potravou, teplem apod. Každý prahneme po pocitu bezpečí a jistoty a zdůrazním POCITU. Osobní rozvoj je mimo jiné založen na uvědomování si svých pocitů a jejich spouštěčů. Součástí naší osobnosti je "pozorovatel". Naučíme-li ho správně vyhodnocovat situace, budeme si umět zajistit pocit bezpečí i jistoty sami v sobě. Kolik procent naší pozornosti teď můžeme věnovat naší práci navíc?
Sounáležitost je uprostřed pyramidy potřeb. Kdo z nás
netouží po přijetí od druhých. Kdo z nás si přeje vyčlenění (třeba z týmu).
Vyčlenění může být nenápadné, třeba jen ze společné komunikace v kuchyňce,
nepozvání na společné pivko…
S rozvojem osobnosti se rozvíjí například empatie,
díky níž nám není jedno, jak se vyčleněný cítí. Uvědomujeme si, že se cítí na
prd…
Rozvíjí se i morální zodpovědnost za naše chování, což
vyčleněnému pomůže k sebereflexi a změně. Pokud se naučíme naplňovat tuto potřebu, na práci přibydou
další procenta naší pozornosti.
Uznání a (sebe)úcta. Předposlední stupínek před samotným vrcholem. Většina z nás je více či méně závislých na uznání od okolí. Přitom máme pocit, že ho dostáváme méně, než by ho mělo být. Věnujeme pak pozornost tomu, abychom ho dostali a nikoliv podstatnému. Místo toho můžeme svou osobnost naučit sebeúctě. Jen s rozvojem pochopíme, které naše vzorce tomu brání. Ten, kdo neumí poskytnout upřímné a opravdové uznání sobě, nemůže umět uznávat druhé. Začarovaný kruh…?
Seberealizace je naší vrcholovou životní potřebou. Máme-li možnost seberealizace v práci, zaměstnavatel si může mnout ruce. Práci, která nás naplňuje, děláme s elánem a chutí. Překážky jsou pro nás výzvou a mnohdy nehledíme na čas. Po seberealizaci toužíme zpravidla až po naplnění předchozích potřeb, k čemuž nám dopomohl právě osobní rozvoj. Pokud rozvíjíme svou osobnost, svůj potenciál díky zaměstnavateli, rádi tam zůstaneme…
Osobní rozvoj má mnoho podob. Koučink je jednou z nich,
a to velmi efektivní. Zaměření je totiž velmi přesné a koučovaný si na oblasti
k rozvoji přichází sám. Tím pádem přistupuje k rozvoji s chutí,
jelikož se necítí nucen.
Správným nastavením vstupních podmínek, tzv. trojstranného kontraktu, se může zaměstnavatel se zaměstnancem na oblastech k rozvoji domluvit. Správným nastavením rozumějte nevynucenou dohodu.
Osobní rozvoj v obecné rovině lze doplnit o
konkrétní zaměřené oblasti…
Vyberte člověka, definujte kompetenci k rozvoji a
podobu žádoucího výsledku v daném čase.
Přijme-li vybraný člověk tento cíl a zvolí variantu cesty
s koučem, pravděpodobnost dosažení se blíží k jistotě.
Shrnuto…
Osobní rozvoj naučí člověka vědomě naplňovat svoje potřeby. Máme-li naplněné životní potřeby, můžeme veškerou svou pozornost věnovat práci, což se projeví v rychlosti i kvalitě. Vedlejším efektem je prohloubení vztahu sám se sebou, což přináší schopnost mít hlubší vztahy i s okolím. Souvislost s týmovostí netřeba vyzdvihovat…
Dává vám to smysl?